Divadlo Na zábradlí

Divadlo Na zábradlí patří již od svého vzniku v roce 1958 k nejvýznamnějším českým divadelním scénám. Od zakladatelské čtveřice Heleny Philipové, Ivana Vyskočila, Jiřího Suchého a Vladimíra Vodičky, přes pantomimu s celosvětovým ohlasem Ladislava Fialky, sofistikovanou inscenační tvorbu Jiřího Grossmana či Evalda Shorma, až po výrazného Petra Lébla, patřila tvorba Divadla Na zábradlí ke špičce živého umění.

Nejen kvalitu, ale též lidskost a podstatná společenská témata tu pomáhal pěstovat i Václav Havel. Divadlo Na zábradlí si tak vybudovalo silné postavení a reputaci především zájmem o mnohdy nepříjemná témata, která rezonují; též inscenacemi, které zanechávají v divákovi stopu, kladou mu otázky a na něj nároky. Na tyto silné principy pak navazuje současná podoba Divadla Na zábradlí Petra Štědroně a Dory Štědroně, jejíž kvality dokazují mnohá ocenění kritiky i diváků.